Nejlepší jednodenní výlety z Mariánských Lázní: Karlovy Vary, Plzeň, hrad Loket, Kladská a klášter Teplá.
Typ výletu
Náročnost
Vhodné pro
Kruhová fontána před kolonádou od dubna do října každou lichou hodinu „zpívá“ — vodní obrazce se proplétají s hudbou od Mozarta po filmové melodie. Večer ve 21 a 22 hodin se ke hře přidává barevné osvětlení.
Historický dům na Hlavní třídě dnes hostí infocentrum, galerii a památník Fryderyka Chopina — skladatel tu roku 1836 bydlel při své jediné návštěvě lázní. Po rekonstrukci je z domu živé kulturní centrum s koncerty a výstavami.
Osmiboký děkanský kostel z let 1844–1848 nad Goethovým náměstím, postavený v neobyzantském slohu podle plánů mnichovského architekta Gutensohna. Interiér překvapí světlým centrálním prostorem pod kupolí.
Nejstarší provozovaná kabinková lanovka v Čechách vyváží od dolní stanice Koliba k hotelu Krakonoš — odtud je to kousek do parku Boheminium. Jezdí od dubna do října každých 15 minut a kola i kočárky veze zdarma.
Dřevěný kříž na stráni přímo nad Novými lázněmi s klasickým pohledem na lázeňské údolí — právě odtud si mladé město prohlíželi Goethe, opat Reitenberger i zahradní architekt Skalník. Krátká, ale vydatná procházka od kolonády.
Pozdně barokní kostelík z roku 1790 v Úšovicích — nejstarší kostel na území dnešních Mariánských Lázní, vysvěcený dřív, než lázně vůbec vznikly. Půvabné tiché místo stranou lázeňského ruchu.
Muzeum sídlí v nejstarším dochovaném domě města z roku 1818, kde při pobytu roku 1823 bydlel i Goethe. Expozice přibližují zrod lázní, slavné hosty i přírodu Slavkovského lesa; hned za budovou začíná Geologický park.
Naučný areál o deseti hektarech v bučině nad městským muzeem: podél 1,5 km cest tu pod širým nebem potkáte horniny z celého Slavkovského lesa i výsadbu odpovídající podloží. Volně přístupný po celý rok.
Štíhlá novogotická kaple z roku 1909, kterou dal nad Lesním pramenem postavit divadelní ředitel Julius Laska na památku své matky — a nese jeho jméno. Z „Lasky“ se lidově stala „láska“: jako Kaplička lásky je dodnes cílem romantických procházek.
Mramorová váza na podstavci z roku 1836 připomíná hraběte Waldsteina, štědrého lázeňského hosta; verše na pomníku chválí jeho dobročinnost. Stojí na terase v lázeňském lese, jen pár kroků od promenádních cest.
Kamenné moře žulových balvanů v nejromantičtější části Malého Švýcarska; pamětní deska připomíná saského krále Friedricha Augusta II., který tu ve 30. letech 19. století botanizoval. Mezi skalami se kříží staré promenádní stezky.
Přírodní hravý park v Pottově údolí u Prelátova pramene: lanové prvky, vodní svět s mlýnským kolem, dřevěná lokomotiva i hliněná jeskyně. Vstup je volný — a děti se tu zabaví klidně na celé odpoledne.
Upravený park kolem prosklené kolonádky Ferdinandova pramene v Úšovicích — nejstaršího zachyceného pramene lázní. Mezi vzrostlými stromy stojí sochy Jaro a Milenci a jen pár kroků odtud vyvěrá i Rudolfův pramen.
Kamenná rozhledna z roku 1876 nad lázeňskou čtvrtí. Lesní procházka od kolonády nahoru je zážitkem sama o sobě — nahoře se otevře výhled na střechy Mariánských Lázní.
Památný smrk, který vyklíčil kolem roku 1818 — v roce povýšení Mariánských Lázní na veřejné lázně — a dorostl 39 metrů. Vichřice ho roku 2017 povalila, mohutný kmen ale zůstává chráněn na místě; k „padlému králi“ se dál chodí lesními alejemi.
Volně vyvěrající kyselka v lesích severně od města — cíl klasické lázeňské procházky. Ochutnat pohárek k ní patří stejně jako za časů Goetha.
České památky v měřítku 1:25 — desítky detailních modelů hradů, zámků a památek v upraveném parku nad městem. Dojdete sem pěšky lesem, dojedete autobusem MHD, který sem pravidelně zajíždí — nebo vyjedete kabinkovou lanovkou na Krakonoš.
Rašeliniště, které bublá a voní sírou: krátký povalový chodník vás zavede přímo nad mofety — výrony vulkanických plynů, kterým místo vděčí za své jméno.
Ocelová rozhledna u Drmoulu z roku 2008: po 207 schodech vystoupáte na ochoz ve 40 metrech s výhledem na Slavkovský les, Dyleň i Přimdu. V zimních měsících bývá z bezpečnostních důvodů zavřená.
Rodinný pivovar se staletými skalními sklepy, pivovarskou restaurací a pravými pivními lázněmi. Lázeňská kúra jednou jinak — vlakem je to z Mariánských Lázní jediná zastávka.
Vyhaslá sopka vysoká 847 metrů — nejvyšší bod okolí. Z vrcholových skalek se otevírá kruhový výhled na Slavkovský les; za geologickým bádáním sem chodil i Goethe.
Rybník uprostřed luk a lesů Slavkovského lesa u obce Prameny — přírodní koupání bez zázemí, zato s výhledem na okolní kopce. Hezky se spojuje s výletem ke Třem křížkům.
Klasicistní zámek kancléře Metternicha s proslulým kabinetem kuriozit a rozlehlým krajinářským parkem. Zdejší sbírka daguerrotypií je zapsána v registru UNESCO Paměť světa.
Zadumané údolí se starými mlýny a lávkami, které se vine od Michalových Hor k Mži. Tip pro všechny, kdo hledají ticho — potkáte tu spíš volavky než lidi.
Podmáčené louky naproti Třem křížkům, chráněné jako národní přírodní památka: koncem jara je rozzáří tisíce žlutých úpolínů a roste tu i vzácná bříza trpasličí. Kvetoucí louku pozorujte z cesty — nejlépe spolu s návštěvou sousedních křížků.
Trojice křížů z roku 1859 na hadcovém hřbetu nad Prameny, dnes národní přírodní památka: jen tady na světě roste rožec kuřičkolistý a o vzácnou květenu pečují pasoucí se kozy. Na samotný skalní výchoz se nevstupuje — výhledy z cesty ale stojí za to.
Dřevěné chodníky obtáčejí tichý rybník uprostřed rašelinišť Slavkovského lesa, kolem malebného loveckého zámečku z roku 1875. Nejoblíbenější procházka lázeňských hostů — rovinatá a krásná v každém ročním období.
Premonstrátský klášter založený roku 1193, jehož opati kdysi založili i samotné Mariánské Lázně. Vrcholem prohlídky je nádherná knihovna s asi 100 000 svazky — jedna z největších klášterních knihoven v Čechách.
Termální lázně hned za bavorskou hranicí: minerální koupele, saunový svět a wellness v Neualbenreuthu. Ideální doplněk mariánskolázeňské kúry pro deštivý den.
Devítistovka opředená pověstmi o pokladech, kdysi zakázané pásmo železné opony. Túra hlubokými hraničními lesy je náročnější, ale nádherně tichá.
Barokní mistrovské dílo Georga Dientzenhofera na návrší u Waldsassenu: kostel Nejsvětější Trojice je celý postaven na čísle tři — tři věže, tři apsidy, dokonale kruhový půdorys. Jedna z nejoriginálnějších staveb střední Evropy.
Kamenná rozhledna z roku 1935, na kterou se stoupá po spirálové rampě obtočené kolem pláště — unikát mezi českými rozhlednami. Daleké výhledy na starou hornickou krajinu Slavkovského lesa.
Románsko-gotický hrad s válcovou věží nad Černošínem, rozpoznatelný už z dálky. Krátký výstup po svazích Vlčí hory, nahoře daleký rozhled do údolí Mže.
Kdysi jedno z nejbohatších cínových měst Evropy, které dalo jméno celému Slavkovskému lesu. Gotický kostel, renesanční měšťanské domy a hornické muzeum připomínají stříbrnou a cínovou slávu.
Cisterciácké opatství kousek za hranicí s velkolepou bazilikou a jednou z nejkrásnějších knihoven Bavorska — vyřezávaní atlanti tamní knihovny jsou světoznámí. Za zajížďku stojí i nedaleký poutní kostel Kappl.
Středověký hrad nad údolím Teplé s relikviářem svatého Maura — po korunovačních klenotech nejcennější zlatnickou památkou země. Už samotná cesta vlakem z Mariánských Lázní údolím řeky stojí za to.
Nejmladší sopka Čech — a dějiště slavného vědeckého sporu, který chtěl Goethe rozřešit vlastní průzkumnou štolou. Dnes mírný kopec na procházku s překvapivým příběhem.
Rodový hrad pánů ze Švamberka korunuje osamělý vrch nad poli. Krátký výstup odmění jedním z nejhezčích kruhových výhledů západních Čech.
Nejmenší západočeské lázně — tiché, zelené a příjemně poklidné. Lázeňský park, přírodní uhličitý pramen a mírné pěší i cyklistické trasy v okolí: odpoledne ve znamení zpomalení.
Snad nejromantičtější zřícenina západních Čech se tyčí nad tichým údolím Hadovky. Volně přístupná, divoce malebná a nejhezčí na okruhu z Konstantinových Lázní nebo Okrouhlého Hradiště.
Největší archeologický skanzen Německa, hned za hranicí: celá středověká vesnice se slovanským sídlištěm, věžovým hrádkem a řemeslníky v dobovém oděvu. Historie na dosah ruky pro celou rodinu.
Jedno z nejvýznamnějších poutních míst Čech: barokní areál řádu křižovníků s dvouvěžovým kostelem viditelným široko daleko nad údolím Ohře. Místo se sedmi sty lety poutní historie.
Hrad jako z obrázkové knížky vyrůstá z mohutných žulových balvanů nad říčkou Waldnaab. Uvnitř muzeum s pohnutou historií — a dole v městečku zoiglová hospůdka s hornofalckou pivní kulturou.
Santiniho mistrovské dílo barokní gotiky: klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jeden z největších v Čechách, spojuje gotické tvary s barokní fantazií v prostor, který bere dech.
Nejmenší sestra lázeňského trojúhelníku: císařsky žluté fasády, kolonády a parky jako před sto lety. Pohladit palec bronzového Františka prý přináší štěstí.
Měsíční krajina v Čechách: po povalových chodnících projdete minerálním slatiništěm s bublajícími bahenními sopkami a mofetami — země tu dýmá, syčí a hraje barvami minerálů.
Jeden z nejstarších dochovaných hradů v Čechách (kolem roku 1200) přímo ve Skalné — s románskou kaplí a sklepy, v nichž dnes hostí hradní krčma. Malý, autentický, pohostinný.
Románský hrad na skalním ostrohu na Chebsku, jen kousek od Františkových Lázní. Expozice historického nábytku a chebské lidové kultury z něj dělají vděčný půldenní výlet.
Osm set let starý hrad, který po požárech oživují dobrovolníci z celého světa kámen po kameni — včetně hradní pekárny. Památková obnova naživo, do které se můžete i zapojit.
Zbytky nejstaršího kamenného hradu v Čechách (kolem roku 1121) hlídají výrazný vrch nad Českým lesem. Krátký, svižný výstup — nahoře románské zdivo a výhled hluboko do Bavorska.
Žulové věže nad Ohří, podle pověsti zkamenělý svatební průvod. Rovinatá cesta podél řeky je požitkem i s kočárkem — občerstvení s výhledem na skály přímo pod nimi.
Velká sestra mezi lázeňskými městy: 72 °C horké Vřídlo, honosné kolonády, rozhledna Diana a domov Becherovky. Celý den mezi lázeňskou tradicí a festivalovým leskem.
Gotická zřícenina na strmém skalním kuželu u Karlových Varů s jedním z nejkrásnějších rozhledů regionu — od Krušných hor po Slavkovský les. Krátký prudký výstup stojí za to v každém ročním období.
Barokní perla západních Čech: zámek, kostel a celé městečko plné pískovcových soch, jako by tu osmnácté století nikdy neskončilo. Hustota sochařské výzdoby nemá v Čechách obdoby.
Místo, kde Heinrich Mattoni vybudoval své minerálkové impérium: pavilony a kolonády nad Ohří, po letech chátrání kus po kuse obnovované. K tomu muzeum nejslavnější české minerálky.
Nejmenší městečko střední Evropy: hrstka domů, klášterní kostel, zbytky hradu a gotický kamenný most hluboko v údolí Střely. Místo jako obraz — a skoro bez turistů.
Santiniho poutní kostel Zvěstování Panny Marie se zářivou kupolí, dostavěnou podle jeho původních plánů až v naší době. V ambitech sídlí Muzeum severního Plzeňska.
Strážní hrad ze 13. století, přestavěný Buquoyi na novogotické sídlo, se po desetiletích chátrání krok za krokem vrací k životu. Prohlédnete si gotické sklepy, rytířský sál s vyřezávaným stropem, věž i hradní park — napůl zřícenina, napůl zámek, celá romantika.
Město, kde se roku 1842 zrodil ležák plzeňského typu: prohlídka pivovaru s degustací ve sklepích, katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Čechách a náměstí královských rozměrů. Z Mariánských Lázní přímým vlakem.
Bludiště z bezmála stovky zrcadel přímo na Hlavní třídě — největší svého druhu v západních Čechách. Slepé uličky, optické klamy a nekonečné odrazy baví děti i dospělé, a to za každého počasí.
Pískovcový obelisk s kamennými lavicemi z roku 1849 na svahu Hameliky, kde rád sedával Goethe s Ulrikou von Levetzow. Na podstavci čtete verše z jeho Poutníkovy noční písně; promenádní cesty odtud pokračují k rozhledně Hamelika.
Vyhlídková plošina na skalním ostrohu v lázeňských lesích, zřízená roku 1850 a pojmenovaná po českém místodržícím baronu Mecsérym. Původně tu stával dřevěný altán; dnes se odtud otevírá jeden z nejhezčích pohledů na město.
Vyhlídka nad městem pojmenovaná po královně Karole, vzácném lázeňském hostu; roku 1875 tu vyrostl vyhlídkový pavilon. Leží na svahu mezi Lesním pramenem a hřbitovem a hezky se spojuje s procházkou ke Kapličce Lasky.
Lesní odpočívadlo s výhledem, kde rád sedával tepelský opat Alfred Clementso — za jeho éry (1888–1900) vyrostla litinová kolonáda i společenský dům Casino. Příjemné zastavení na okruhu Malým Švýcarskem.
Tiché lesní jezírko východně od města, kam vede příjemná procházka lázeňskými lesy. Žádné zázemí — jen voda, les a klid; v horkých letních dnech láká k osvěžení.
Lesní koupaliště s písčitými i travnatými plážemi na kraji města: šlapadla, plážový volejbal, kiosek i večerní posezení u vody. V sezóně otevřeno denně od 10 do 19 hodin.
